kontaktní formulář
chci zaslat dotaz
počítadlo přístupů
online: 0
dnes: 3
týden: 3
celkem: 4172

Minifarma Falbgery je soukromý rodinný zookoutek s cca 30-ti druhy a plemeny zvířat. Minifarmu mohou navštívit jak turisté, tak školská a jiná zařízení. Při komentované prohlídce se dozvíte o životě místních zvířátek, některé si můžete hladit a pokud jim donesete nějakou mlsku, můžete je pod dozorem také nakrmit.
V místě je možnost svezení na poníkovi, povodění kozičky či pejska na vodítku nebo koupě suvenýrů včetně 
turistické vizitky

Minifarma dále nabízí: zooterapii, ergoterapii, dárkové poukazy týkající se minifarmy a možnost navštívení s některými zvířátky školy, školky a různé akce. V případě zájmu více dětí uspořádá minifarma chovatelský kroužek. Na farmičce vzniká také malé zemědělské muzeum, které je však zatím v počátku.

 

GPS souřadnice: 49.7511500N, 16.1520636E

Hedvábničky

Hedvábničky patří mezi velmi stará plemena. Svým opeřením jsou mezi ostatními zcela ojedinělé a mají pověst velmi dobrých pěstounek všech kuřat.

Vlastí této okrasné slípky je jihovýchodní Asie. Již ve 13. století benátský cestovatel Marco Pólo píše o této drůbeži, že „kůži má porostlou místo peřím černou srstí, ale klade vejce jako ostatní kurové a k jídlu velmi dobrá jest". K nám se však dostala pravděpodobně teprve počátkem tohoto století.

Hedvábničky mají kůži černomodře zbarvenou a peří podobné struktury jako pštrosi s nespojenými paprsky, podobající se hedvábné srsti, čímž se tento kur liší od všech ostatních plemen drůbeže. Má dozadu spadající hedvábnou chocholku, modročervený růžicovitý hřeben a namodralé ušnice i laloky, takže působí dojmem zcela exotickým. Běháky jsou tmavomodré s pěti prsty a zpředu porostlé krátkými jemnými peříčky.
Snáška bývá uváděna kolem 80 vajec za rok, není tedy nijak vysoká. Hedvábnička má však mimořádný význam pro chovatele kurovitých ptáků jako pěstounka cizích kuřátek. Za příznivých podmínek začíná se snáškou velmi brzy a vždy po snesení 12 až 20 vajec zasedne, což se opakuje celé léto. Je tedy téměř stále k dispozici jako dobrá pěstounka. Poněvadž hedvábničky nelétají, musí mít hřady umístěné velmi nízko. Kuřátka musíme chránit před vlhkem a chladnem. Nejlépe se osvědčil pískovaný výběh. Barevné rázy jsou: hedvábnička bílá, černá, modrá a koroptví. Vzorníkem předepsaná hmotnost této statné drůbeže, označované dříve některými autory jako „polotrpasličí", je u kohoutka 1000 g, u slípky 800 g.

Vlastní poznatek: Bohužel hedvábničky jsou v ČR dost prokřížené, takže se někdy líhnou kuřátka s genetickými vadami. Jsou to vady jen estetické, ničím neovlivňující další jejich život či rozmnožování. Ale i od dvou krásných hedvábniček se mohou vylíhnout kuřátka se čtyřmi prsty nebo zakrnělým pátým prstem. To bohužel nikdo neovlivní a pokud se na toto člověk nezaměří, tak si toho ani nevšimne.

 

Naše hedvábničky: S chovem hedvábniček jsme začali v roce 2013. Jejich barvy i množství se různě střídají. Slepičky i kohouty máme na dožití. Do světa pouštíme jen kuřátka, o která se kvočny vzorně starají. Kolik kuřátek budeme mít, záleží na tom, jak sveřepě budou slepičky zanášet a kolik jich objevíme my nebo pejsek Bára, kuny a straky...